Vyberte stránku

O mně

Tak se do toho prostě pustím. Napíšu něco o sobě. No není to až tak jednoduché, jen přijít na to,co vlastně chci tím článkem říct. Asi to, jak se to krásně skládá a jak ten život je báječný. Začalo to mým narozením do této dimenze. Naši byli báječní rodiče. Pohodoví, laskaví a vstřícní. Nicméně stejně jsem si na tento svět přinesla nějaký vnitřní pocit, že všichni jsou důležitější než já a já jsem tu od toho, abych jim usnaďňovala život :-).

Takže již od útlého věku se mně kamarádi i dospělí naprosto přirozeně svěřovali se svými starostmi a já jim pomáhala, seč jsem mohla. A já naslouchala a naslouchala a naslouchala a viděla, jak jsou ti lidi báječní, jen neví jak z toho kola ven.

Bezproblémově jsem prošla základkou, gymplem i vysokou a najednou jsem byla dospělá. A přišel muž, starší, zkušenější a příjemný a já se s ním postupně začala cítit jako žena. A to bylo hodně příjemné. Začali jsme cestovat, měli děti a odstěhovali se z města na vesnici a já zcela přirozeně vklouzla do role pečující maminky a člověka, který tu vždycky je pro všechny.

Postupem let jsem ale zjistila, že mi něco chybí, že je to krásné tu být pro druhé, ale že jsem na něco zapomněla, že jsem po té mojí životní pouti na někoho zapomněla. A tím někým jsem byla já sama. To zjištění bylo tvrdé, protože to zapomínání šlo velmi pozvolna a nenápadně, ani jsem si toho nevšimla.

A teď co s tím? Jak z té bubliny vystoupit? No a tak jsem začala hledat. V knížkách, v kurzech, v terapiích. Co udělat se sebou, jak se opravit, abych se začala cítit ve svém životě líp. Upřímně, bylo to čím dál horší. Až pak jednou jsem narazila na dva lidi, kteří říkali něco, čemu jsem úplně nerozumněla, ale někde uvnitř jsem cítila, že je to přesně to, co potřebuju. A tak jsem začala s koučinkem, nejprve jsem to potřebovala pocítit sama na sobě a postupem jsem začala s druhými lidmi.

Moje celoživotní naslouchání se propojilo se mnou a já naslouchám tak,aby lidé objevili sami sebe. A když člověk objeví sám sebe, tak najednou některé věci se pohnou. Až mi lezou někdy oči z důlků, co všechno se děje a já se děju s tím. V padesáti jsem začala podnikat, začala mě bavit kariéra, začalo mě bavit vydělávat peníze a to všechno na základě toho, co miluju. Lidi a cestování. Fakt, tohle kdyby mi někdo říkal před pěti lety, že budu dělat byznys, že budu vést lidi, a že celé se to propojí s cestováním, tak to bych mu nevěřila ani slovo. A ono se to děje :-)))